Generálmajor Erwin von Lahousen-Vivremont (25.10.1897 - 1955)

Patřil ke špičkám německé výzvědné služby Abwehru, byl náčelníkem oddělení pro diverzní akce a sabotáže. Narodil se ve Vídni, po vystudování rakouské Válečné akademie v roce 1933 pracoval jako zpravodajský důstojník. Po připojení Rakouska k Německu v roce 1938 byl dobrovolně jako první rakouský voják začleněn do Wehrmachtu. Nastoupil do zpravodajské služby Abwehru, který vedl admirál Canaris. Byl svědomitý, proto byl také zanedlouho jmenován náčelníkem II.oddělení Abwehru (diverzní akce a sabotáže), kde setrval do roku 1943.

Po skončení práce v Abwehru byl povýšen na plukovníka a přidělen ke 41. stíhacímu pluku, než byl v prosinci 1944 jmenován velitelem výzvědné centrály vojenského okruhu XVII (Vídeň). V lednu 1945 byl povýšen na generálmajora a o čtyři měsíce později zajat Americkou armádou.
Ihned po válce byl převezen do zvláštního střediska tajné služby západních spojenců. Nebyl obžalován jako válečný zločinec, a za cenné informace, které poskytl spojencům, byl zanedlouho propuštěn. S rakouskou generálskou penzí se uchýlil do Tyrolska a ještě se mu podařilo prodat seznam agentů v západních zemích. Krátce před smrtí v roce 1955 prodal své paměti jednomu amerického nakladatelství.