Německá válečná mašinérie vydobyla během 2. světové války, a to zejména na jejím počátku, mnoho velkých vítězství. Motorem této mašinérie byl, vedle mužstva, především důstojnický sbor. Mnoho z důstojníků, a především těch nejvyšších, bylo ovlivněno pruským militarismem, jež po tři staletí formoval z mladých vojáků slavné vojenské mozky jako byli von Clausewitz, von Moltke, von Waldersee, von Hindenburgh, a v neposlední řadě i účastníky 2. světové války, jako byli von Rundstedt, von Bock, von Weichs a další. Prusové byli zpočátků vůdčími osobnostmi Německé armády, ke konci 2. světové války se jejich vliv začal pomalu vytrácet. Zároveň s nimi se z války ztrácel duch rytířství.
Mnoho pruských důstojníků měla, působením pruské výchovy a Kodexu Cti, omezený rozhled a jejich konzervativnost byla i příčinou některých porážek. To ovšem neplatilo o generaci vojáků konce 19. století, mezi něž patřili von Manstein, von Kleist, Guderian, a další. Byli mnohem progresivnější než jejich služebně starší kolegové, a nebyli již tak pod vlivem klasických strategických postupů ohledně nasazení pěchoty a jízdy. Často museli při prosazování svých názorů, a to zejména u prosazování mechanizovaných jednotek na úkor jízdy, bojovat se svými staršími kolegy, vysloužilci z 1. světové války.
Nicméně se ukázalo, že bleskové tankové průlomy za podpory dělostřelectva a letectva (Blitzkrieg) je nejúčinnějším prostředkem války, a proto se generálové tankových vojsk, například Rommel a Guderian, těšili velké prestiži a popularitě. Dalším z geniálních tahů německých důstojníků bylo nasazení bojových skupin k rámcovým úderům úderům (Kampfgruppen). Nejvýznamnějším generálům a důstojníkům, elitě německého důstojnického sboru, vzdává hold tato internetová stránka. Přestože nemálo z nich bylo po válce souzeno (a v mnoha případech i odsouzeno) za válečné zločiny, nemůže být pochyb o tom, že byli skvělými veliteli. Je jisté, že takovým počtem vynikajících důstojníků, se za 2. světové války nemohla pochlubit žádná jiná armáda.
Kompletní životopisy: