Tanky se projevily ve druhé světové válce jako rozhodující zbraň. Objevily se poprvé již v 1. světové válce, ale jejich nasazení bylo jen sporadické a jednoúčelové – jakožto podpůrná zbraň pro pěchotu.

První světová válka se velice rychle proměnila na válku zákopovou. Obě strany si zajišťovaly defenzivní postavení, kopali zákopy, budovali úkryty a táhly nekonečné překážky z ostnatých drátů. Pokud se nějaká strana chtěla chopit iniciativy, nezbylo ji než použití polního dělostřelectva k ničení překážek a pak rychlý útok pěchotou. Již během prvního roku války se ukázalo, že tato taktika nemůže přinést rozhodující vítězství. Přípravná palba totiž spolehlivě věštila příchozí útok na který se napadená strana mohla dobře připravit. Již před válkou byly navrženy koncepty válečného stroje, předchůdce tanku, důstojníci a generálové ale nebyli schopni docenit takové zařízení.

Skutečně prvním prototypem tanku byl britský Mk I Mother, který svou první jízdu absolvoval 3. prosince 1915. Měl kosodélníkový tvar, dva šestiliberní kanony (ráže 57 mm) a čtyři kulomety ráže 8 mm, posádku o počtu 8 lidí a dosahoval rychlosti téměř 6 km za hodinu. V březnu 1916 byl zřízen nový druh vojska, řízený podplukovníkem E.W.Swintonem. K prvnímu bojovému nasazení pak došlu 15. září 1916 v jednom z vedlejších střetnutí v bitvě na Sommě a zejména v boji o Flers-Courcelette. I když bojové výsledky nebyly valné, přesvědčily důstojníky, že se konečně objevil rozhodující druh zbraně.

Němci měli za Brity poměrně velké zpoždění, neboť první německý tank spatřil světlo světa až 14.května 1917 pod označením A7V Sturmpanzerwagen. Bylo to skutečně těžkopádné vozidlo, pevnost na pásech, která prakticky postrádala mobilitu. Vozidlo bylo poprvé nasazeno 21. března 1918 v bitvě u St. Quentinu a prokázalo nepoužitelnost pro plnění bojových úkolů. 24. dubna 1918 pak došlo k první tankové bitvě.

To byly první krůčky tanků, ve 2. světové válce tak důležité zbraně. Více se dozvíte v kapitole Historie tanků.