Polní maršálové

Vytisknout

Hodnost generál polní maršál (německy Generalfeldmarschall) byla nejvyšší hodnost, kterou mohl voják dosáhnout u pozemního vojska (Heer) nebo letectva (Luftwaffe). U námořnictva (Kriegsmarine) byla nejvyšší hodností hodnost velkoadmirála, která odpovídá hodnosti polního maršála. Během války byla ještě zavedena speciální hodnost Říšský maršál (Reichsmarschall) pro velitele Luftwaffe Hermana Göringa.

Více informací o tématu hodnosti Wehrmachtu.

BLOMBERG, Generál polní maršál Werner von

(2.9.1878 - 14.3.1946)

Jako první byl v Německé armádě v Hitlerově éře jmenován polním maršálem. Působil ve funkci ministra války a vrchního velitele armády, než byl donucen k rezignaci poté, co se zjistilo že jeho mladá manželka byla bývalá prostitutka. Po válce měl být souzen za válečné zločiny, ale jestě než soud proběhl, zemřel.

BOCK, Generál polní maršál Fedor von

(3.12.1880-4.5.1945)

Jeden z nejvýznamnějších velitelů na počátku války, vedl německé vojsko při připojení Československa k Říši. Rovněž byl jedním ze dvou velitelů skupin armád při útoku na Polsko a Francii. Při útoku na Sovětský svaz vedl Skupinu armád střed, než byl po neúspěchu u Moskvy nahrazen. Nepatřil mezi Hitlerovi příznivce, ale odmítl se podílet na jeho atentátu. Zemřel při leteckém útoku pár dní před koncem války a byl jediným maršálem, který byl zabit spojenci.

BRAUCHITSCH, Generál polní maršál Walter von

(4.10.1881 - 18.10.1948)

BUSCH, Generál polní maršál Ernst

(6.7.1885 - 17.7.1945)

Tento nepříliš známý maršál se proslavil při velení 16. armádě při útocích na Francii a Sovětský svaz. Jeho armáda se aktivně podílela na obléhání Leningradu (stejně jako při napadení Polska sloužil pod maršálem Listem). V říjnu 1943 se stal velitelem Skupiny armád Střed, kde působil až do června 1944 než byl odvolán. Vrátil se v březnu 1945 jako velitel Skupiny armád Severozápad. Zemřel po skončení války v zajetí ještě v roce 1945.

DÖNITZ, Velkoadmirál Karl

(16.9.1891-24.12.1980)

Velkoadmirál Dönitz byl jednou z nejvýznamnějších postav 2. Světové války. Proslavil se jako velitel německého ponorkového loďstva, a později se stal nástupcem Adolfa Hitlera, když se stal 30.4.1945 Říšským kancléřem. Za válečné zločiny byl soudním tribunálem v Norimberku odsouzen k 11,5 letům vězení.

GÖRING, Říšský maršál Hermann

(12.1.1893-15.10.1946)

Říšský maršál Göring stál po boku A. Hitlera od počátku vzniku NSDAP. Stál rovněž u zrodu Luftwaffe, německého letectva v jehož řadách bojoval během 1. Světové války a stal se leteckým esem. Po celou existenci Luftwaffe byl jejím velitelem a dlužno dodat že ne příliš dobrým. Po válce byl odsouzen k smrti oběšením za válečné zločiny, ale ještě před rozsudkem se otrávil kyanidem.

GREIM, Generál polní maršál Robert Rytíř von

(22.6.1892 – 24.5.1945)

KEITEL, Generál polní maršál Wilhelm

(22.9.1882-16.10.1946

KEßELRING, Generál polní maršál Albert

(30.11.1885-16.6.1960)

KLEIST, Generál polní maršál Paul Ewald von

(8.8.1881-13.11.1954)

KLUGE, Generál polní maršál Günther Hans von

(30.10.1882-19.8.1944)

Polní maršál von Kluge byl znám pod přezdívkou "Der Kluge Hans" (chytrý Honza). Téměř po celou válku byl na nejvyšších armádních postech, byl to nepochybně úspěšný generál, i když morálně nebyl příliš na výši. V roce 1944 se zapletl do atentátu na Hitlera. Po neúspěšném bombovém útoku, vědom si co by jej čekalo, sepsal dopis na rozloučenou ve kterém líčil svou lásku k Vůdci. Otrávil se kyanidem.